TIP #1 - JAK SE ZAČÍT UČIT

V minulém článku jsem Vám slíbila tip na první krok studia cizího jazyka jako samouk. Vzhledem k tomu, že s výukou i studiem cizích jazyků jakožto samouk mám bohaté zkušenosti, zavedla jsem si již osvědčený postup, jak efektivně začít (popř. i pokračovat či složit zkoušku na úrovni C2). A o tyto zkušenosti se s Vámi v tomto i v dalších článcích hodlám podělit. V současné době na sobě znovu (už asi popáté) testuji metodický postup od začátku, tentokráte se švédštinou. (Předtím se mnou tuto pouť absolvovala španělština, italština, portugalština a ruština.) Metodický postup tedy čím dál tím více vylepšuji a zdokonaluji. Následující seriál rad je určen hlavně samoukům jakéhokoliv jazyka, ale poslouží i jako podpůrný materiál pro studenty navštěvující jazykové kurzy, takže si všichni přijdeme na své. :-)

#1 ROZHLAŠTE SVŮJ ZÁMĚR

Počáteční nadšení je prima. (Hurá, konečně jsem se odhodlal a naučím se nový jazyk! Kdo začal, půl díla vykonal, takže teď už to půjde samo! Jé, vždyť ta první lekce je úplně jednoduchá!) No jo, ale jak dlouho vám to vydrží? (Ehm, ta třetí lekce už je nějaká složitější... Všechno se mi motá dohromady a já jsem nadobro ztracen(a) již v páté lekci a to má učebnice 20 lekcí. A pak ještě druhý díl! No co, zkusil jsem to a nešlo to. Nedá se nic dělat.) TAK TAKHLE TEDA NE!!!

Naučit se nový jazyk je chvályhodné odhodlání, které je ale zapotřebí pořádně ze všech stran promyslet. Pokud se do něj vrhnete bezmyšlenkovitě, sice za krátkou dobu zvládnete prvních pár lekcí, ale pak už jaksi ztratíte drive a celé vaše úsilí jde do kytek. Lehce nabyl, lehce pozbyl. Proto nejprve zaměstnejte svůj mozek plánem svého studia (o tom budeme podrobně mluvit v dalších tipech) a hlavně pro začátek konzultujte své odhodlání se svým okolím - s partnerem, dětmi, sourozenci, kamarády, kolegy... Prostě s kýmkoliv, kdo by Vám při Vaší cestě novým jazykem mohl jakkoliv pomoci.

Tato činnost (rozhlášení Vašeho záměru) má tři účinky:

• Možná zjistíte, že ve Vašem okolí je někdo, kdo by s daným jazykem také rád začal, ale potřeboval k začátku studia nějaký impuls. Tím impulsem jste nyní vy. (A vida, již jste stačili vykonat i dobrý skutek.) Ten někdo pomůže i Vám, ať už tím, že zjistíte, že by Vám vyhovovalo spolu trávit čas každé úterý od šesti do osmi a věnovat se němčině (nebo jakémukoliv jinému jazyku) nebo tím, že se čas od času sejdete (nebo si napíšete) a budete sledovat navzájem své pokroky, konzultovat gramatické nejasnosti a svěřovat se se svými obavami. A takto se ve vzájemné symbióze můžete dostat až k plynnému zvládnutí konverzace v daném jazyce. Dále můžete tímto způsobem narazit na člověka, který s jazykem již začal (nebo ho již plynně ovládá) a může Vám dělat mentora. Čas od času si za ním prostě odskočíte pro radu nebo zkonzultovat nejasnosti v gramatice, článcích, cvičeních, výslovnosti atd.
• Druhým účinkem je, že se se svým nejbližším okolím budete moci domluvit, kolik času týdně (měsíčně) budete na studium potřebovat a požádat své okolí o shovívavost v předem stanovených dnech/hodinách, ve kterých se hodláte cizí jazyk učit. Tímto se vyvarujete situací, že nastane úterý večer, kdy jste si stanovili, že se budete hodinu věnovat studiu cizího jazyka a najednou do pokoje vrazí Váš manžel s tím, že máte dětem udělat večeři. Nebo Váš přítel, který Vás bude lákat do kina na premiéru super filmu, na který jste se oba těšili. Se svým okolím si tedy stanovte pevné časové mantinely, kdy se budete věnovat jen a jen studiu. Pokud máte vedle sebe velmi podporující okolí, můžete se domluvit na společných hodinách, kdy Vás partner, sourozenec, rodič, kamarád či kolega vyzkouší ze slovíček, či gramatiky.
• Třetím účinek metody rozhlašování je, že když své plány vytroubíte široko daleko, je pak už daleko těžší (až trapnější) od nich odstoupit, než kdybyste si celý plán nechali jen ve své hlavě. Takhle Vás bude okolí bombardovat dotazy: "Tak co, jak pokračuješ?", "Už si umíš říct v hospodě o pivo?", "Jak se řekne japonsky "Jmenuji se?"". Tyto dotazy Vás chtě nechtě budou hnát k tomu, abyste se nevzdali a poctivě dále studovali, protože Vám to pak za to zadostiučinění u Vašeho okolí stojí. Nedej bože, že byste se po roce od prohlášení: "Začínám studovat japonštinu", skutečně setkali s Japoncem a nevyšlo by z vás ani slovo. (Těžko to svedete na fakt, že asijské národy jsou málomluvné a zdrženlivé.) Když už jste jednou své odhodlání vypustili do okolí, je to jako byste svému okolí něco přislíbili a okolí od vás pak má nějaká očekávání. Tato očekávání jsou Vaším pohonem a ženou Vás dál během Vaší cesty.

Dnešní článek se zaměřil hlavně na komunikace Vašich odhodlání a přání. Nenechávejte si své nápady či nadšení jen pro sebe. Sdílená radost, dvojnásobná radost. Nehledě na to, že čím víc budete o svých záměrech mluvit, tím více příležitostí, o nichž by se Vám dříve ani nesnilo, se kolem Vás začne vynořovat. Najednou kolem sebe budete mít hromadu lidí, kteří daným jazykem mluví a jsou Vám ochotni pomoci, nebo lidí, kteří by, stejně jako Vy, chtěli se studiem cizího jazyka začít. Nebo se Vaše odhodlání donese až k šéfovi, který jej přijme se zájmem a s nadšením, protože právě uzavřel zajímavou smlouvu s Maďary a tak by se mu dost šiklo, kdybyste se maďarsky opravdu naučili. Díky komunikaci se Vám otevřou opravdu nevídané možnosti. Proto je základem každého začátku (a to nejen toho jazykového) dobrá komunikace. 

Příjemné studium,

Váš Cool Learning